Rodopisné bádání

Ať už se ve svém bádání zaměřujeme pouze na zjištění jmen našich předků s jejich životními daty nebo naopak na velmi podrobné studium jejich života zahrnující jednotlivé životní události, způsob obživy či podobu jejich obydlí, vždy bychom se měli pokud možno řídit několika zásadami rodopisné práce, které zachytil roku 1939 Dr. Ignác Horníček ve svém díle Kniha o rodopisu. Každý určí sám svůj rod a původ, neboť jedině tehdy jsme schopni naši práci kvalitně a zdárně dokončiti.

  1. při každé rodopisné práci vycházej od známého k neznámému;
  2. začínej dneškem a jdi do minulosti;
  3. zůstaň vždy na pevné půdě a nedej se svésti fantasií na scestí;
  4. nepracuj překotně, buď trpělivý a důkladný, mysli jednoduše zdravým selským rozumem; práce kvapná - málo platná; chytáš-li deset zajíců naráz, žádného nechytíš - pracuješ-li mnoho úkolů naráz, nic neuděláš, ale čas ztratíš;
  5. buď skromný při své práci v archivech a matrikách a nežádej nemožností;
  6. v úsudcích se neukvapuj, nesuď, nekřivdi, nevychvaluj, nauč se mluviti pravdu sice vždy, ale vhodným způsobem;

Pátrání v historii předků

Co potřebuji na začátku svého bádání?

  • Shromáždit co možná nejvíce dostupných informací o rodině, jejíž předkové nás zajímají.
  • Najít datum narození pro nás nejstaršího známého předka (alespoň 100 let starý) - ulehčí nám to případnou práci.
  • Seznámit se s matrikami a způsobem vyhledávání v nich.
  • Naučit se číst stará písma.
  • A rozhodně nesmíme postrádat velké množství trpělivosti, bez ní by bylo naše bádání brzy u konce.